Je to přibližně půl roku, co jsem se dostala z toxického vztahu – už podruhé s tím stejným člověkem. A dneska je to poprvé za tři roky, co jsem si spontánně zatančila v koupelně s rozcuchanými vlasy.
I když se takový moment může zdát všední nebo banální, pro mě to neslo silné uvědomění, že konečně se mi vrátila jiskra v oku, dětská radost ze života a znovuobjevená zvědavost a hlad po tom, co svět nabízí, místo toho, abych jej vnímala jako strašidelné místo plné nástrah.
Zároveň jsem tím udělala definitivní tečku za tímto vztahem s příslibem, že už se nebudu bát chodit na místa, kde bych ho mohla potkat, nebudu si ho pouštět do života a i přesto, že ze své minulosti už jej nevymažu, nedovolím mu, aby ovlivňoval jakýmkoliv způsobem moji přítomnost a budoucnost.
Ráda bych teď řekla, že mám jednoduchý dvanáctikrokový návod, jak se vymanit z područí někoho, kdo vámi manipuluje, izoluje, gaslightuje, ponižuje, týrá psychicky či fyzicky, ale bohužel, nemám. A abych byla zcela upřímná, tohle nebyl náš první rozchod. To, co ho činí jiným, je rozhodnutí, ke kterému jsem dospěla ke konci našeho vztahu – tohle není to, jak chci strávit zbytek života.
Nejsem dating coach, psychoterapeut, a ani nic tomu podobného, ale můžu se alespoň o to, co fungovalo mně. Zásadní pro mě bylo přijmout, že se nezmění, a vlastně ani nechce. Nebyl na všechny hodný a jenom na mě zlý, chová se ke všem stejně, akorát u některých to dokáže lépe skrývat za charismatickou masku.
Podcasty – tak měsíc po rozchodu jsem snad ani neposlouchala nic jiného než podcasty, které se zabývaly emocemi a příběhy přeživších, vysvětlením chování a mentality násilníka. Tady musím dodat, že pochopení toho, proč se ke mně někdo choval hrozně, to chování neomlouvá. Pořád jsme dospělí a měli bychom umět svoje činy reflektovat a pracovat na případné nápravě.
Posledním mým tipem je no contact, a to velmi striktní. Žádné potkávání, esmskování nebo projíždění jeho sociálních sítí a taky to znamenalo odstřihnutí lidí, kteří se s ním baví. Což považuji za jedno ze svých nejlepších rozhodnutí, protože, i když plánuju velké věci, celkově je můj život klidnější.
Takže jestli si někdo procházíte něčím podobným, doufám, že si brzo zatančíte.