Není pro vás feminismus jen sprosté slovo? Výborně, tak co se na něj zkusit podívat v globálním měřítku společně s autorkou Lucy Delap? Vezměme to ale popořádku. Kdo je Lucy Delap? Jde o britskou historičku působící na univerzitě v Cambridge, kde se zabývá genderovou a feministickou historií. Je autorkou knih Knowing Their Place: Domestic Service in Twentieth-Century Britain, The Feminist Avant-Garde a Feminismy: Globální dějiny. Právě poslední zmíněné se dnes budu věnovat trochu víc.
Pojďme si rovnou říct, co kniha není. Nejedná se o beletrický popis příběhu jedné hrdinky na pozadí historických událostí ani o sledování boje jednoho hnutí. Kniha sleduje různé formy feminismu na různých místech po světě, což je její největší přednost a zároveň největší mínus. Na tom, zda budete ve finále knihu hodnotit kladně, nebo negativně, záleží, s jakým očekáváním k ní přistoupíte.
Na 329 stranách není možné se zabývat hlouběji vývojem feministických myšlenek všude po světě, a tak kniha dělá to, že se chvíli věnujete boji za volební právo v USA, pár řádků nato vás autorka přenese do Japonska, abyste se o dva odstavce později našli v Egyptě, a než stačíte dvakrát mrknout, objevíte se ve Velké Británii. Tomu odpovídá i poměrně hutný styl psaní. Feminismy: Globální dějiny sice nejsou akademickou prací plnou odborných výrazů, ale každá věta je nabitá informacemi.
Tohle zběsilé cestování sem a tam má tu výhodu, že rozbíjí představu o jednom feminismu a jedné jeho historii a ukazuje, že ženy v různých koutech světa a v různých dobách se bouřily proti společenským normám a opresím. Stejně tak kniha slouží jako ilustrace konfliktů mezi různými feministickými hnutími, a toho, že se ani feminismus nezvládl vždycky vypořádat s rasismem úplně se ctí.
Co osobně hodnotím velmi pozitivně, je struktura celé knihy. Ta je totiž rozdělena do osmi kapitol, přičemž každá kapitola se dělí na několik menších podtémat. Každá kapitola začíná úvodem do daného tématu, což čtenáři dovoluje si na chvíli odpočinout od hutného stylu a přitom ho autorka uvede do kontextu té kapitoly. Ty jsou děleny tematicky, nikoliv chronologicky. To autorce umožňuje cestovat nejen po světě, ale i v čase, což místy může zvyšovat náročnost četby.
Suma sumárum… Komu bych knihu doporučila? Feminismy: Globální dějiny rozhodně nefungují jako úvod do feminismu. Myslím si, že je lepší před čtením už nějaké základy mít. V čem fungují naopak skvěle, je uvědomění si, že feminismus nerovná se čtyři vlny feminismu a konec šmitec. Tedy v uvědomění si, že feminismus je celosvětové hnutí, ale feministky a feministi pocházejí z různých kulturních vzorců, jsou pro ně důležitá různá témata a volí různé prostředky k dosahování svých cílů.