Balkán: Začínáme plánovat

Dnes to bude trošku jiný článek než ty předcházející. Blíží se totiž léto a s ním období dovolených. A na jednu se chystám i já a na rozdíl od cest a dovolených, které jsem podnikla v minulosti, tahle vyžaduje spoustu plánování, komunikace, organizování a kompromisů. I tak se nesmírně těším a ráda bych tuhle dovolenou zaznamenala sem na blog jako takový cestovatelský deníček. No a začínám teď.

Kam se chystáš? Proč? Na jak dlouho? S kým? Úplně slyším všechny ty otázky, kterými mě od počítače zahrnujete. Nebo možná taky ne, ale stejně vám na ně odpovím. Protože má-li to být první cestovatelský zápis z chystané cesty, asi by bylo fajn vědět cílovou destinaci.

V průběhu půlroku se mi podařilo „překecat“ (překecat v uvozovkách, každej se chce v létě potit na Balkáně) několik kamarádek k tomu, že spolu pojedeme na roadtrip po Balkáně, akorát vlakem. Menší rozčarování přišlo záhy, když jsem zjistila, že za současných podmínek se nám Interrail Global Pass nevyplatí. Takže momentálně hledáme alternativu, kdy to zatím vypadá na mix autobusové a vlakové dopravy. Doprava je zároveň i to, čeho se nejvíc bojím. Strávit dlouhé hodiny přepravou může být psychicky vyčerpávající a já se jen modlím, ať se někde na vlakáči nezhádáme jak psi.

Další výzvou je délka traintripu. Původně jsme chtěly jet na 14 dní, jenže teď se část skupiny chce vracet zpět domů po osmi dnech. Což vede akorát k většímu plánování a dělání kompromisů tak, abychom ten osmý den byly poblíž nějakého většího města. Druhak je to pro mě výzva v tom, že se snažím vyjít vstříc a nezbláznit se z neustálých změn.

Jsem docela zvědavá, jaké další komplikace vyvstanou. Přeci jen… jsme na úplným začátku. Náš největší pokrok v plánování bylo založení společného chatu a nahlášení dovolené v práci. Nákup jízdenek, výběr ubytka, sepis itineráře… to jsou věci, které nás čekají v následujících měsících. Hlavně tedy v dubnu a květnu.

Nějakej tip, co rozhodně musíme vidět?